Konopí seté se jako potravina používalo už v prehistorickém období a v některých zemích (například v Číně) je známo již nejméně 3000 let. Využívalo se nejen jako potravina, ale i jako poměrně všestranný přírodní lék. Současné vědecké studie potvrzují mnohé léčivé účinky konopí, které jsou mimo jiné založené na účincích esenciálních masných kyselin a jejich metabolitů.
Text: MUDr. Igor Bukovský, PhD. & MUDr. Alexandra Frolkovičová
Chtěli bychom rozptýlit případné obavy, které se v souvislosti s konopím objevují. Konopné produkty určené pro konzumaci se získávají výhradně z rostlin konopí setého. Rozdíl mezi konopím setým (jinak též potravinářským, technickým) a konopím psychoaktivním (indickým, marihuanou) je v obsahu i poměru kanabinoidů. V psychoaktivním konopí převažují tetrahydrokanabinoly (THC) s psychotropními účinky, v konopí setém naopak převládá prekurzor THC: kanabidiol (CBD). Všechny produkty z potravinářského konopí obsahují několikanásobně nižší množství THC, než které povoluje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Kanabidiol, který postrádá psychoaktivní účinky, dokáže působit velmi příznivě na lidský organismus. Několik studií potvrdilo léčivé účinky kanabidiolu, a to především ve smyslu neuroprotektivním, protikřečovým, protizánětlivým a antimikrobiálním. Antioxidační účinek kanabidiolu je významnější než účinek vitamínu C.
Samotné konopné semínko obsahuje asi ze 30 % olej, z 25 % proteiny, významné množství vlákniny, terpeny, steroly a různé další vitamíny a minerály. Za nejdůležitější nicméně považujeme přítomnost esenciálních mastných kyselin omega 3 a 6. Konopný olej obsahuje více než 80 % polynenasycených mastných kyselin (PUFA), je bohatým zdrojem kyseliny alfa-linolenové (ALA, omega-3), které obsahuje zhruba 15–30 %, a kyseliny linolové (LA, omega-6), které obsahuje asi 45–60 %. Poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin v konopném oleji (2:1 až 3:1) je optimální pro lidské zdraví. Když se totiž tento poměr posune výrazně ve prospěch omega-6 mastných kyselin (jako mají mnohé jiné rostlinné oleje, např. olivový), mohou v organismu převážit zánětlivé procesy, což může zhoršovat zánětlivá onemocnění typu artritidy či aterosklerózy. A naopak výrazný nadbytek omega-3 mastných kyselin (v praxi ojedinělé) může způsobit relativní nedostatek omega-6 mastných kyselin. To zase mohou pocítit pacienti s atopickou dermatitidou nebo psoriázou (lupénkou).
Nedostatek PUFA v membránách buněk centrálního nervového systému je spojen s neurodegenerativními onemocněními, jako je např. Alzheimerova anebo Parkinsonova choroba.
PUFA a jejich metabolity pozitivně ovlivňují lipidový profil, snižují krevní tlak a tím významně přispívají k prevenci aterosklerózy a jejích následků (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda apod.). Tento účinek byl popsán i u pacientů s cukrovkou druhého typu – denní příjem 10 ml konopného oleje jim ukázkově snižoval hladinu LDL cholesterolu, triglyceridů, cukru i glykovaného hemoglobinu v krvi. Zároveň byla u těchto pacientů zaznamenána zvýšená hladina „dobrého“ HDL cholesterolu a tento efekt dokonce přetrvával i nějaký čas po vysazení konopného oleje.
K aterosklerózy dochází při pravidelném užívaní konopného oleje na více úrovních: PUFA nejen upravují lipidový profil, čímž zabraňují vytváření lipidových plátů v cévní stěně, ale snižují také agregaci krevních destiček, čímž pozitivně přispívají ke správnému proudění krve a zabraňují tvorbě krevních sraženin. V této souvislosti je potřeba upozornit na riziko prodloužení doby krvácení u těch pacientů, kteří užívají antikoagulační léčbu (zejména při dlouhodobém a pravidelném užívaní konopného oleje). Nemusí to zákonitě znamenat, že je třeba se užívání konopných produktů vyhýbat, je však vhodné sledovat laboratorní ukazatele a v případě potřeby upravit dávkování antikoagulační léčby (případné snížení dávky takového léku může pacientovi prospět, protože nejde o léky bez nežádoucích účinků).
Potvrzeny jsou i pozitivní účinky na kvalitu pokožky, nehtů a vlasů. Při pravidelné denní konzumaci 15–30 ml konopného oleje můžeme asi za 2–4 týdny pozorovat zlepšení stavu pokožky, za 2–4 měsíce dojde k citelnému zpevnění nehtů. Nejdéle po 6–8 měsících denního užívání „malého panáka“ se také vlasy stávají silnějšími a odolnějšími.
Významné zlepšení stavu pokožky bylo pozorováno u pacientů s atopickou dermatitidou, akné, psoriázou a jinými kožními chorobami. Pacienti uváděli především úlevu od svědění a významné zlepšení hydratace pokožky. Všeobecný protizánětlivý účinek esenciálních mastných kyselin, a tedy i konopného oleje, má opravdu široké možnosti využití, od zánětlivých onemocnění kloubů až po záněty střeva nebo žlučníku.
Konopné semeno jako jediné mezi olejnatými semeny obsahuje GLA (kyselinu gama-linolenovou). Ta se ve studiích ukázala být dobrým řešením problémů s premenstruačním syndromem i menopauzálními příznaky.
Konopné proteiny (edestiny a albumin) jsou zdrojem všech esenciálních aminokyselin. Asi 40 % z nich tvoří vysoce rozvětvené aminokyseliny (leucin, isoleucin, valin), které jsou zvlášť významné pro tvorbu svaloviny, a proto mají široké využití i ve výživě sportovců. Kvalitou jsou srovnatelné s vaječným a sójovým proteinem. Konopné bílkoviny jsou lehce stravitelné a na rozdíl od surové neuvařené sóji neobsahují inhibitory trypsinu, které zabraňují vstřebávání bílkovin. Konopná mouka je vhodným zdrojem kvalitních bílkovin i pro ty lidi, kterým luštěniny způsobují nadýmání, protože konopí obsahuje velmi málo nestravitelných forem sacharidů.
Je známo, že zejména při ledvinových onemocněních (ve stadiu chronické renální insuficience) má, vedle snižování množství přijatých bílkovin, smysl soustředit se téměř výlučně na bílkoviny rostlinné. Při experimentech na zvířatech byl pozorován velmi pozitivní vliv konopného proteinu na zpomalení vývoje onemocnění ledvin a jeho kardiovaskulárních komplikací. Konopný protein v experimentu zlepšoval funkci ledvin a zmírňoval patologický nález na ledvinách. Pacientům s chronickou renální insuficiencí se doporučuje zařadit do diety konopný protein. Konopná bílkovina je vzhledem k absenci lepku vhodná i pro celiaky.
Další účinnou složkou konopného semene jsou terpeny. Navzdory tomu, že jsou přítomny pouze ve stopovém množství, mohou k celkovému léčivému účinku přispívat svými protizánětlivými, antialergickými a cytoprotektivními vlastnostmi. Významný je i obsah vitamínu E, který se v konopných produktech nachází ve formě gama (gamatokoferol). Předpokládá se, že tato forma vitamínu E je coby prevence koronární arteriální choroby mnohem účinnější než forma alfa, známá z výživových doplňků. Navíc gamatokoferol ve střevě blokuje peroxidaci lipidů a snižuje tvorbu mutagenních peroxidových produktů, čímž významně přispívá k prevenci rakoviny tlustého střeva. Steroly (zejména beta-sitosterol) přispívají k anticholesterolovému účinku polynenasycených mastných kyselin (PUFA) blokováním vstřebávání cholesterolu ve střevě. Mohou sloužit i jako substráty pro hormony a regulatorní komponenty, jsou tedy zvlášť vhodnou potravinou pro vegetariány a vegany. Ve stopovém množství je přítomen rovněž metylsalicylát, příbuzný známé kyseliny acetylsalicylové (aspirinu), který představuje další účinnou protizánětlivou složku tohoto oleje.
Na závěr je třeba zdůraznit, že účinek konopných produktů se projeví zejména při jejich pravidelném užívání, nikoliv při nárazové konzumaci vysokých dávek.