V České republice vzniká konopný klaster, kterého jsme hrdou součástí.
Přečtěte si tiskovou zprávu k akci The Roadmapping Workshop – HEMP industry in Danube Region.
V současnosti probíhající sběr dat v rámci projektu EU na podporu bioekonomiky DanuBioValNet, mezinárodní klastrové spolupráce 14 států, které kromě společných historických vazeb spojuje geografická poloha v blízkosti řeky Dunaje, zaznamenal vývoj v realizaci politiky udržitelného rozvoje a zároveň narazil na limity současného nastavení struktury ekonomik v regionu. Dosažení ambiciózních cílů strategie „Inovace pro udržitelný rozvoj: Bioekonomika pro Evropu“, schválené Evropskou Komisí v roce 2012, je tímto tempem otázkou ne příliš blízké budoucnosti. EU podporuje m. j. šlechtění, pěstování a zpracovávání rostlin s širokým využitím a ambicí nahradit neobnovitelné zdroje, především ropu. Během snahy o udržitelný rozvoj se některá zvolená řešení ukázala jako problematická a ustoupilo se od nich. Při pátrání po široce využitelné rostlině budoucnosti se nepodařilo zcela odhadnout možné negativní dopady (jako např. náročné podmínky pěstování, degradace půdy, vliv na ztrátu biodiverzity a celkový zásah do evropských ekosystémů) které zastínily předem známá zjevná pozitiva. Tyto dílčí neúspěchy mají v některých členských státech EU negativní vliv na společenský náhled na bioekonomiku jako celek a ohrožují tak pokračování realizace prvotního dobrého úmyslu. Za účelem podpořit bioekonomiku v regionu Podunají, český koordinátor účasti v projektu DanuBioValNet – Národní klastrová asociace – uspořádala setkání za účelem zmapování konopného průmyslu Podunají s ambicí podpořit rozvoj tohoto odvětví.
Konopí (lat. Cannabis) má nejlepší předpoklady se onou hledanou rostlinou budoucnosti stát, a to z celkem paradoxního důvodu, že bylo během 40 let po druhé světové válce v Evropě považováno za rostlinu minulosti. Již během neolitické revoluce domestikované konopí, využívané po tisíce let pro výrobu pevných textilních vláken a zároveň k rurálnímu léčitelství, zažívá v posledních letech po celém světě své znovuobjevení a výzkum na současné úrovni technického a vědeckého pokroku neustále rozšiřuje portfolio tradičních možností jeho využití (především v textilním, stavebním, potravinářském, papírenském, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, tvorbě ekoplastů a jako rostlinná biomasa i pro energetické účely). Nespornými výhodami u pěstování konopí je poměrně nízká náročnost na půdu a vodu, možnost zužitkovat všechny části rostliny, rychlý růst bez potřeby rostlinu nadměrně hnojit a historická zkušenost s pěstováním v mírném klimatickém pásu trvající 10000 let, která vylučuje nepředvídatelné dopady na životní prostředí. Ostatně rostlina patří do čeledi konopovitých (lat. Cannabaceae), stejně jako chmel otáčivý (lat. Humulus lupulus), který není třeba v Evropě představovat, neboť je zde po tisíce let bez přerušení pěstován a jeho plodní šištice hojně využívány v potravinářství.
Několik důvodů pro zařazení konopí mezi strategické plodiny v regionu Podunají:
1) Mezi lety 1993 a 1996 bylo povoleno pěstování technického konopí ve většině členských států EU.
2) Rozsah zemědělské půdy využívané v Evropě k pěstování konopí se během let 2011-16 zvětšil o 400%. Žebříčku vévodí Francie, ale mezi největšími evropskými producenty konopí jsou také státy regionu – Ukrajina, Maďarsko a Rumunsko[1].
3) Celý region se nachází v jižní polovině mírného pásu, tedy ideálním prostředí pro pěstování konopí.
4) Německo, Rakousko, Slovinsko, Maďarsko, Slovenská i Česká republika mají fytofarmaceutický průmysl na vysoké úrovni, a to jak z hlediska výzkumu, tak jeho aplikace.
5) V ČR je položen právní základ pro všechny články pěstování a zpracování technického konopí a zároveň 5 let účinný zákon o užití konopí pro lékařské účely.
6) V České republice i na Slovensku se rozvíjí konopné oborové klastry.
Pracovní setkání 26. dubna 2018 v Praze za mezinárodní účasti rakouských, chorvatských, českých, srbských a slovenských členů sítě po nastínění základních informací o oboru a diskusi dospělo k závěru podniknout v regionu první kroky ve 3 oblastech:
1) Vzdělávání a osvěta prostřednictvím sdílení znalostí založených na praktických zkušenostech a výsledcích vědeckého výzkumu.
2) Vyvinout úsilí na podporu zakládání konopných oborových klastrů v regionu Podunají.
3) Snažit se o harmonizaci právní úpravy a standardizaci konopného průmyslu v regionu Podunají.
[1] zdroj zemědělských statistik do roku 2016: http://www.fao.org/faostat